Rybářská osada

Na místě dnešních Drážďan byla založena nejprve rybářská vesnice a obchodní osada. Původně zde sídlili Lužičtí Srbové a teprve pak se začali usídlovat kmeny Germánské, které co do počtu zvítězily. Oblasti se poměrně dlouho říkalo srbsky Drježdzány (srbsky “lidé z lesních bažin”). V roce 929 zde Jindřich I. postavil Míšeňský hrad (ten je dnes asi 25 km od centra Drážďan) a společně s hradem vzniklo míšeňské biskupství.

Dresden – první zmínky

V důsledku postupné germanizace pak vzniká město Dresden (Drážďany), o němž jsou první zmínky z roku 1206. Město je na výborném místě mezi Míšeňským hradem a Krakovem a tak se poměrně rychle rozrůstá a stává se obchodně významným bodem země. Po roce 1485 si město oblíbili Saští vévodové a význam města tím výrazně roste, neboť Sasko je v té době vyhlášeno královstvím.

Třicetiletá válka

Drážďany se jako město stávají ústředním sídlem protestantů tehdejší Svaté říše římské německého národa. Což je nastartováno reformací na počátku 16. století v čele s Martinem Lutherem. Ta otřásá celou stávající vírou.

Třicetiletá válka (1618-1648) byla vyvrcholením mezi reformátory (kalvinisty a luterány) s římskokatolickou církví a rovněž bojem o politickou moc nad Evropou. Začala Stavovským povstáním v Čechách. Na území Německa, resp. Svaté říše římské se boje přesunuly po bitvě na Bílé Hoře (1620). Stojí proti sobě Protestanská unie v čele s Fridrichem Falckým a Katolická liga vedená Maxmiliánem I. Bavorským. Evropské státy rovněž bojují proti velkému územnímu rozmachu Habsburků a každý se tak pokouší hájit své území.

V Německu zvítězili katolíci, španělský generál Spinola poráží Mansfelda, protestanti utrpí mnoho dalších porážek a po nich následuje podepsání dohody o rozpuštění Protestantské unie v roce 1621. Pak je do roku 1623 chvíli zdánlivě klid a přichází tzv. Dánská válka a Švédská Válka. Vzniká protihabsburská koalice (Haagská koalice).V podstatě jde po celou dobu o boj protestantů s katolíky na různých úrovních. Kristián IV. jako velitel Haagské koalice staví armádu ze 20 tisíc vojáků a 15 tisíc dobrovolníků. Na straně druhé je císař v čele s vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna a armádou dvojnásobnou. Ten je později odvolán. Válka pokračuje švédskou částí v roce 1631 Bavorsko, Francie a Sasko podepisují tajnou fonteinebleuskou smlouvu, kterou Švédi naruší útokem na Bavorsko.

Nový vojevůdce císařské armády, generál Tilly, zaútočí na Magdeburk (1631) a dochází k největší bitvě celé třicetileté války. Padlo zde 20 tisíc lidí. Sasko se pak z obav Tillyho spojí s Gustavem II. Adolfem. V Bitvě u Breitenfeldu císaře pak porazí.

Následuje řada dalších bitev a dohadů a Švédsko-Francouzská část bitvy. V roce 1637 zemřel Ferdinand II. a nastupuje Ferdinand III. Habsburský. V roce 1639 je císařská armáda zahnána až k Drážďanům a Francie se Švédy připravuje mírovou dohodu. Ta se nakonec ještě trochu oddálí.

Celá válka končí až Vestfálským mírem v roce 1648. Zde se dojednává pravidlo “koho země, toho náboženství”. My toto období známe také jako “období temna”. Během třicetileté války umřela třetina tehdejšího národa.
Zejména na území Německa v době války a po ní propuká mnoho epidemií, mluví se mimo jiné o Uherské nemoci (což bude zřejmě úplavice či syfilis), epidemie moru, tyfu a kurdějí.

Klasicismus

Drážďany se stabilizují a dochází k rozmachu města. Vzniká mnoho významných staveb, architekt Daniel Pöppelmann navrhuje Zwinger, Japonský palác a slavný most pojmenovaný po stávajícím kurfiřtovi Augustovi (také nazýván August II. Silný). Roku 1685 město postihne veliký požár a skoro celé centrum vyhoří. Pak August s Pöppelmanem staví tzv. Nové královské město. Sasko je první v Evropě, kde se také vyrábí porcelán (slavný Míšenský porcelán) a Drážďany se stávají velmocí Labe.

V této době v Drážďanech sídlí slavný Friedrich Schiller (básník, spisovatel, dramatik 1759-1805) a píše slavnou Ódu na radost, kterou později proslaví Beethoven ve své Deváté symfonii. Od roku 1985 je hudba hymnou Evropské unie.
Co do konfliktů město ještě postihuje období Napoleonských válek a revoluční období 1848-1849. V této době v Drážďanech začíná další “zlatý věk” města. Působí tu architekt Gottfried Semper, staví se Albertinum a Semperova opera, v opeře najdeme působit např. úchvatného Richarda Wagnera. Na Labe se spouští první parník, budují se továrny, staví se měšťanské vily. V roce 1849 město opouští král Fridrich August, město chce vyhlásit republiku. Následuje bouřlivé povstání, v jehož čele jsou i Wagner a Semper (oba pak z města musí utéct).

První a druhá světová válka

První světová válka, která započala atentátem na následníka Rakousko-Uherského trůnu Františka Ferdinanda dʼEste v Sarajevu (1914) měla vliv na celý svět. Byla první průmyslovou válkou, do které se zapojil celý svět. Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, Rusko chtělo Srbsku pomoci a na to konto se přidalo Německo na stranu Rakousko-Uherska a tak se spustila světová řetězová reakce a do války se zapojilo postupně 38 zemí. Válka končí až listopadovou revolucí a po ní padá německá monarchie a Drážďany se stávají hlavním městem Saska.

Nové Německo první světovou válkou značně utrpělo, jak hospodářsky, tak politicky. V roce 1933 se k moci dostávají nacisté, pokouší se zastavit rozvoj svobodného myšlení, pálí knihy, bojují proti mladým umělcům, označují mnoho děl za nevhodná či zvrhlá. Adolf Hitler se dostává k moci a buduje vojenský potenciál země. 1. září Německo vniká do Polska a začíná druhá světová válka. V tomto roce je v Drážďanech zapálena Semperova synagoga, rozbity židovské obchody a začíná deportace židů do koncentračních táborů. Tato válka postihne celý svět a Německo se na nějakou dobu dostává k moci s vytvořenou Třetí říší Adolfa Hitlera.

Drážďany v době války fungovaly jako vojenské centrum, kde se sestavovali vojenské jednotky. Byl tam zřízen speciální vojenský úsek města, nacisty stále zdokonalován.

Bombardování 1945

V roce 1945 zde došlo k jednomu z největších masakrů a ve dnech 13.-15. února bylo město bombardováno a více než polovina celých Drážďan byla zničena. Počet obětí je odhadován na 20 tisíc lidí a provedlo ho britské a americké letectvo ve čtyřech náletech. O celé události se ještě mnoho let spekulovalo a zpochybňoval se její smysl. Většina nalezených těl se z obav před epidemií musela spálit.
S výstavbou města se začíná záhy, již na konci čtyřicátých let. Nicméně období staveb trvá poměrně dlouho. Opravuje se Zwinger (1963), Opera (1985) a další budovy.

Převrat

V roce 1989 zde dochází k bouřlivým demonstracím, vytváří se skupiny aktivistů a přichází s mnoha požadavky na svobodu slova, možnost cestovat apod. Pak dochází k převratu, stržení Berlínské zdi a znovusjednocení Německa. Drážďany se opět stávají hlavním městem obnoveného Saska.

Nové město

V roce 2002 město zažívá ještě jednu zásadní katastrofu, která zničila velkou část znovu obnovených budov a tou jsou povodně. Drážďany se ale opět dávají dohromady, opravují a rozrůstají. Buduje se zde mezinárodní kongresové centrum, otevírá se automobilka Volkswagenu, město je turistickým lákadlem nejen Evropských turistů.